Problematika distribuce produktů životního pojištění se v naší republice moc neřeší. Nedělají se žádná opatření, která by zamezila destrukci tohoto segmentu pojistného trhu a masovému poškozování klientů. A tak se stále ve velkých i malých firmách („poradenské společnosti“, pojišťovny, účelové firmy s pyramidovou strukturou) prodávají životní pojistky na spoření díky vysoké provizi a také díky daňovým úlevám. A píší se články o životním pojištění, ve kterém klient prodělal peníze v rezervotvorné složce. Mělo by se však psát o jednoduché myšlence, která může znít třeba „pojištění není spoření“. Jednoduše definované myšlenky se totiž dobře předávají, jsou dobře uchopitelné.
Žádoucí je, aby se u produktů životního pojištění řešila kvalita pojistných podmínek, výluky v pojistných podmínkách, definice pojistné události, délka čekací doby u jednotlivých rizik a psalo se o důležitých rizicích, které má význam pojišťovat a případně jak stanovit správné pojistné částky a jaká rizika je lepší krýt rezervami.
Proč tedy pojištění není spoření?
- Životní pojištění s sebou nese vysoké počáteční náklady, které mají významný negativní vliv na tvorbu rezervotvorné složky. (U investičních produktů jsou tyto náklady podstatně nižší)
- Přístup k rezervotvorné složce je velmi omezený. (U investičních produktů máte peníze v případě výběru standartně do dvou týdnů)
- Omezený je také výběr investičních strategií. (Oproti téměř neomezenému výběru u investičních produktů)
- V případě finančních problémů a neplacení běžného pojistného vám vzniká dluh. A z dluhu může vzniknout exekuce. (U investičních produktů nejste povinni pravidelně platit, dluh vám nevzniká)
A jak je to s těmi daňovými úlevami? Vyplatí se?
Aby se dalo udělat relevantní srovnání investování přes investiční životní pojištění (a započítat do toho daňové úlevy) a otevřené podílové fondy, je třeba definovat několik předpokladů:
- Doba trvání pojistné smlouvy do věku minimálně 60 let
- Daň z příjmu 15 % (nebo progresivní daň v budoucnu?)
- Neměnné poplatky v rámci pojištění
- Reinvestice získané daňové úlevy
- Aktuální platná legislativa ohledně daně z „výnosu“ (15 % u životního pojištění, 0 % u investic delších než 3 roky)
- Stejný podílový fond a tedy stejná nákladovost podkladového aktiva
Průměrná životnost životní pojistky v České republice je přibližně 6 let, drtivá většina smluv se tedy ukončí dříve než v šedesáti letech klienta. Daň z příjmu je vždy nejistá, progresivní daň v maximální výši 32 % by lehce nahrála výhodnosti daňových úlev. Poplatky se většinou v životním pojištění mění a to tak, že poplatky zdražují.
Pokud se tedy ale porovnání udělá, vyjde nám i přes reinvestování daňové úlevy o něco málo výhodněji varianta investování přímo do podílových fondů, které má dokonce menší rizika než v případě „spoření“ v pojistném produktu. Podílové listy totiž vlastníte vy, ne pojišťovna.
Doufám, že brzy již v ČR skončí doba „spoření“ v životních pojistkách a pojistky se budou používat jako nástroj ke krytí rizik. A spořící produkty se budou používat ke spoření, investiční produkty k investicím, ne ke spekulacím. Netvrdím, že nástroj kolektivního investování v podobě otevřených podílových fondech je to nejlepší řešení na světě, ale určitě to je jedno z možných správných řešení, jak se starat o své peníze.